Kdy užívat probiotika: Signály a doporučení pro zdravé trávení

Ráno běžíte na toaletu o něco častěji než obvykle? Nebo vás trápí nafouklé břicho po každém jídle, které milujete? Možná jste právě prošli sérií antibiotik, nebo vám často uniká energie. Tyhle signály naše tělo neukazuje jen tak; volají po pozornosti, často i po malé změně v přístupu k vlastnímu trávení. Otázka, kdy má smysl sáhnout po probiotikách, není vůbec banální. Zároveň ale není složitá, pokud se naučíte číst mapu vlastního těla.

Proč jsou probiotika důležitá a jak fungují?

Naše střeva se točí kolem mikroorganismů. Některé pomáhají trávit, jiné drží na uzdě škodlivé bakterie, další zase podporují naši imunitu. Věděli jste, že až 70 % imunitních buněk sídlí právě ve střevech? To je dost na to, abychom jim věnovali pozornost. Odborníci potvrzují, že střevní mikrobiom není žádný módní výstřelek, ale ekosystém, bez kterého by to šlo z kopce nejen s trávením, ale i psychikou, kůží či energií.

Správně vyvážená skladba bakterií v trávicím traktu funguje trochu jako oddaná zahrada. Když se naruší – třeba stresem, rychlou stravou nebo antibiotiky – roztočí se v těle řetězec reakcí. A tu přicházejí na scénu probiotika: mikrobiální bojovníci, kteří pomáhají opětovně osídlit naše střeva těmi správnými druhy bakterií.

Kdy tomu věnovat větší pozornost? Například pokud se objeví některý z těchto příznaků:

• Časté průjmy nebo zácpa
• Nadýmání po jídle
• Pocit těžkosti a únavy po jídle
• Alergie, ekzémy nebo jiné kožní potíže
• Opakované infekce dýchacích cest
• Léčba antibiotiky nebo dlouhodobý stres

Není ale žádné pravidlo, kdy přesně máte začít s probiotiky. Někdo je přidává preventivně, jiný až při potížích. Zásadní je naslouchat svému tělu a pozorovat, co vám funguje.

Kdy sáhnout po probiotikách: Rady a konkrétní situace

Na chvíli si představte, že vaše střeva jsou místnost plná různých lidí – někteří jsou hluční, jiní klidní, další si ani nevšimnete. Po dlouhodobém stresu, špatné stravě nebo antibiotikách ale bouchne dveřmi skupinka, která v té místnosti prostě nesedí. Výsledek? Tělo se ozývá a s každým dalším signálem upomíná na obnovu pořádku.

Asi nejběžnějším impulzem, kdy zvážit doplnění probiotik, jsou antibiotika. Ty totiž ničí nejen špatné, ale i dobré bakterie v těle. Pokud antibiotika zrovna užíváte, určitě si osvojte jednoduché pravidlo – probiotika nasazujte nejdřív 2–3 hodiny po užití antibiotik a pokračujte s nimi ještě minimálně týden po ukončení léčby. Jedna kanadská studie z roku 2020 dokonce potvrdila, že užívání probiotik souběžně s antibiotiky může snížit riziko průjmů až o 40 %.

Lidé s oslabenou imunitou, astmatem nebo alergiemi by měli probiotikům věnovat pozornost dlouhodoběji. Ale! Tady je potřeba opatrnosti: nejlepší je zvolit probiotika konzultovaná s lékařem, protože ne všechny kmeny bakterií jsou vhodné pro všechny. Není to o počtech, ale o druzích. Třeba Saccharomyces boulardii se hodí spíš při akutním průjmu, zatímco Lactobacillus rhamnosus GG najdete častěji v běžných preparátech na podporu imunity i prevence cestovatelských potíží.

Další častý moment, kdy lidé probiotika řeší, je změna stravy – třeba z domácí kuchyně na dovolené v Egyptě, kde se najednou potkáte s úplně jinými viry a bakteriemi. Pravidelné užívání probiotik zde podporuje „aklimatizaci“ střev. Tip pro cestovatele: začněte s jejich užíváním ideálně týden před odletem a pokračujte po dobu pobytu, případně ještě pár dní po návratu.

• Po léčbě antibiotiky, kdy je potřeba obnovit střevní mikroflóru
• Při výskytech průjmů, zvracení nebo střevních infekcí
• Po dlouhodobém stresu, který negativně ovlivňuje mikrobiom
• Při potížích se zažíváním, jako jsou časté plynatosti nebo nafouklost
• Když se opakovaně vracejí plísňové infekce (např. kvasinkové infekce u žen)

Nezapomínejte, že na trhu je obrovské množství různých značek a druhů. Sledujte složení: pro každodenní podporu střev vybírejte produkty s více kmeny bakterií. Minimální počet je často 10–20 miliard živých organismů na dávku, lepší je však koukat spíš na kvalitní výzkum a garanci počtu bakterií až do data expirace, ne při výrobě. A pokud jdete cestou potravin, zapojte kefír, kysané zelí nebo kimči, ale počítejte, že koncentrace je nižší než v kapslích.

Jak probiotika správně užívat a z čeho můžete vybírat

Jestli už jste si někdy v lékárně prohlíželi regály s probiotiky, asi víte, jak marně se v nich někdy dá vyznat. Jedna krabička slibuje imunitu, další zdravá střeva, třetí krásnou pleť. Nenechte se zmást marketingem. Základem je sledovat dva hlavní parametry: konkrétní bakteriální kmen a garanci počtu živých buněk při expiraci, ne jen v době výroby.

Probiotika můžete nasypat do každodenní rutiny několika způsoby. Nejsnazší je samozřejmě sáhnout po kapslích nebo sáčcích. Aktuální průzkumy trhu dávají palec nahoru probiotikům ve formě moderních kapslí s vyšší gastrorezistencí – to znamená, že je nepoškodí žaludeční kyselina a doputují v pořádku až do střeva, kde mají svou práci. Některé firmy dnes dokonce garantují odolnost proti vnějšímu prostředí, což vám mimo domov hodně ulehčí život.

Vedle kapslí můžete vsadit také na přírodní zdroje probiotik. Přirozenou podporu nabídnou kvašené mléčné výrobky, jako jogurt a kefír. Přírodní kvašená zelenina, kysané zelí nebo tradiční kimchi také obsahují spoustu užitečných bakterií. Bavíme se ale o nepasírovaných a nesterilizovaných potravinách, jinak živé mikroorganismy v nich přežijí jen těžko. A ano, je potřeba je jíst pravidelně, nestačí jednou za měsíc.

Při užívání probiotik dbejte na pár jednoduchých zásad:

• Dodržujte doporučenou denní dávku uvedenou výrobcem
• Ideálně užívejte s jídlem bohatým na vlákninu (prebiotika zajištění potravu pro probiotické bakterie)
• Vyberte si produkt, který pokryje vaše konkrétní potřeby – například pro podporu imunity nebo při cestovatelském průjmu
• Při dlouhodobém užívání střídejte různé druhy a kombinace kmenů, mikrobiom totiž potřebuje pestrost
• Při závažnějších zdravotních potížích vždy konzultujte výběr probiotik s lékařem

Věděli jste, že mezi nejprověřenější bakteriální kmeny patří Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium bifidum nebo Lactobacillus rhamnosus GG? V mezinárodní databázi World Health Organization (WHO) najdete u těchto kmenů dlouhé řady klinických studií. Některé produkty kombinují i prebiotika – třeba inulin nebo fruktooligosacharidy – což je prospěšné hlavně pro lidi se slabším mikrobiomem nebo po nemoci.

Nadšení do vlastních výsledků můžete ještě podpořit obyčejnou úpravou stravy. Eliminujte bílý cukr, zpracovaná jídla, méně smaženého, víc vlákniny. Ochráníte svůj mikrobiom i peněženku. A pokud se nebojíte experimentovat, zkuste doma fermentovat vlastní zeleninu – výsledky jsou často lepší než z kupovaných přípravků a chutná to překvapivě dobře!

Štěstí přeje připraveným, ale právě při probiotikách je důležitá hlavně pravidelnost, pestrost a pozornost vůči drobným i větším signálům těla. Pokud si nejste jistí, co je pro vás to pravé, poptejte se svého lékaře nebo nutričního terapeuta. Někdy postačí malá změna ve stravě, jindy je lepší vsadit na kapsle.