O probiotikách se dnes mluví skoro všude: ve fitku, v čekárně u lékaře i na večírcích, když přijde řeč na trávení a zdraví střev. Zatímco někteří je berou na lačno, jiní spoléhají na dávku po jídle, další na ně úplně zapomínají. Kdy mají ale probiotika ten správný moment a jak je využít nejlíp? Právě načasování a správný výběr často rozhodují, jestli z tabletky vytěžíte maximum, nebo jen spláchnete peníze do odpadu. Ať už řešíte nadýmání, antibiotika nebo chcete posílit imunitu, tady najdete odpovědi bez zbytečné omáčky.
Jak probiotika fungují a proč záleží na správném užívání
Kdo by si pomyslel, že v těle máme až jich tři kila mikroskopických spolubydlících? Ve střevech žije několik trilionů bakterií, které mají obrovský vliv nejen na trávení, ale i na imunitu, náladu a dokonce i chuť k jídlu. Probiotika nejsou žádné kouzelné pilulky, ale živé kultury, které mají podpořit přátelské bakterie ve střevech. Problém je, že cesta do střeva není vůbec jednoduchá – musí přestát kyselé prostředí žaludku, žluč a dostat se až na správné místo. Proto nestačí jen vybrat "nějaká" probiotika – rozhoduje množství, konkrétní kmeny i to, jestli nejsou mrtvá už z výroby.
Správné načasování je často to, co odděluje lidi s výsledky od těch, kteří čekají zbytečně. Třeba užívání na lačno: žaludeční kyselina je tehdy silnější, což pro bakterie není ideální. V jedné autentické klinické studii z roku 2011 se ukázalo, že některé probiotické kmeny (například Lactobacillus a Bifidobacterium) přežívají výrazně lépe, když je vezmete 30 minut před jídlem nebo během lehkého jídla obsahujícího nějaký tuk (mazaně ještě lépe, pokud si dáte malý jogurt). Tělo totiž začíná produkovat víc slin a enzymů, což vytváří šetrnější prostředí. Takže žádná "šedá zóna" – načasování hraje velkou roli pro to, kolik bakterií vše přežije a dostane se až do střeva.
Kromě toho, jestli zrovna berete antibiotika nebo ne, záleží i na tom, jak je kombinujete se stravou nebo jinými doplňky. Například po kávě, silném čaji nebo alkoholu se trávení i mikroflóra mění a probiotika přicházejí vniveč. Pokud je chcete použít chytrým způsobem, dejte jim čas, klid a správné okolí k růstu – jinak vyhodíte peníze i naděje doslova do záchodu.
Ne každé probiotikum vám sedne napoprvé. Někteří lidé cítí zhoršení nafukování, jiní zácpu nebo řídkou stolici. Nelekejte se, pokud vás první týden "pozlobí" střeva – tělo si často zvyká a mikrobiom mění složení. Pravidlo číslo jedna: když vám po dvou týdnech není líp nebo se potíže zhoršují, zvažte změnu značky nebo druh kmenů. Když už investovat do zdraví, tak rozumně.
Speciální tipy pro různé situace: Antibakteriální léčba, cestování, nebo jen únava?
Každý z nás potřebuje občas něco jiného – někdo řeší časté nachlazení, někdo špatné trávení po obědě ve fast foodu, někdo prostě jen cítí únavu nebo "těžkost" v žaludku od pondělí do pátku. Takže: pro koho a kdy mají probiotika vlastně největší smysl?
- Když berete antibiotika: Starý známý problém – antibiotika ničí nejen špatné, ale i prospěšné bakterie. Pokud vám lékař předepíše antibiotika, začněte s užíváním probiotik současně (ale aspoň 2 hodiny po každé dávce léku, aby se navzájem nerušily). Klín klinickou studii v Evropě prošlo několik kombinací – příkladem je Saccharomyces boulardii plus více kmenů Lactobacillus. Zabraňují nejčastější komplikaci – průjmu, který se objevuje u až 35 % lidí na antibiotikách. U dětí se osvědčují i bifidobakterie.
- Při cestování: Nová země, nové bakterie, často také hodně stresu a změn v jídle a sterilita vody. Probiotika začněte užívat nejlépe týden před cestou, pokračujte po celou dobu a aspoň týden po návratu. Zabrání cestovatelským průjmům i únavě z posunutého režimu.
- Po nemoci nebo při únavě: Pokud jste prošli náročným obdobím, vaše imunita jede na rezervu. Správně zvolená probiotika (Bifidobacterium longum, Lactobacillus casei) umí kortizol trochu zklidnit, snížit zánět a dodat energii díky lepšímu trávení živin. Efekt zesílíte, pokud si je dáte s prebiotiky, třeba vlákninou nebo banánem.
- Při střevních problémech: Pokud vás trápí nafouknuté břicho, časté zácpy nebo průjmy, je načase vsadit na směsi s obsahem Lactobacillus plantarum či Lactobacillus reuteri. Ty odolávají kyselému žaludku a vyrovnávají poměr bakterií. Výzkum z Masarykovy univerzity v Brně jednoznačně dokládá úspěšnost těchto kmenů u syndromu dráždivého tračníku.
Probiotika mají místo i u žen při opakovaných zánětech močových cest, u dětí s alergiemi, a dokonce se testují i souvislosti se zlepšeným stavem pokožky u akné nebo atopického ekzému. Není to sice jediný lék, ale ve správné kombinaci s režimem a stravou můžou podržet tělo i mysl, třeba i před důležitou zkouškou, když stres zapracuje.
Na co si dát pozor: Druhy probiotik, kombinace se stravou a praktické rady
Láká vás sáhnout po probiotických tabletách v lékárně, nebo sázíte na přírodní jogurt v ledničce? Má to svá pravidla. Tabletky mají tu výhodu, že víte přesně, kolik dostanete "živých jednotek" – ideálně aspoň 10 miliard na dávku. Ale i kvalitní kefír, jogurt s probiotickými kulturami nebo kysané zelí mohou být zajímavým doplňkem, pokud je jíte pravidelně.
Vždycky sledujte etiketu: datum spotřeby, počet a popis kmenů (Lactobacillus, Bifidobacterium, Saccharomyces boulardii) a informace, jak je skladovat. Některé potřebují lednici, jiné moderní technologie "obalí" tak, že snesou pokojovou teplotu. Bez ohledu na typ – kapsle, prášek nebo kapky – platí, že chcete co nejvyšší obsah CFU (tedy počet kolonií, které jsou schopné přežití).
Nezapomínejte na kdy užívat probiotika – jak už víte, ideální je brát je s jídlem nebo těsně před ním, nejlépe snídaní či obědem. Snídaně proto, že žaludek je ještě "citlivý" a málokdo jí extra těžce. Pokud trénujete ráno, nechte to po sportu. Pokud už řešíte akutní potíže (průjem po lécích, silná únava), nebojte se dávku lehce zvýšit (ale po poradě s lékařem).
- Nekombinujte probiotika s antibiotiky najednou – vždycky počkejte aspoň 2 hodiny mezi dávkami.
- Kofein, alkohol a příliš kyselé nápoje při užívání omezte na minimum, bakterie vám to vrátí lepším trávením.
- Probiotika vždy doplňujte vlákninou: vláknina je pro ně doslova "snídaně", díky které přežijí a rozmnoží se (cibule, česnek, pórek, banán, jablka, celozrnné pečivo).
- Moderní trendy? Synbiotika – spojují probiotika + prebiotika. Pokud chcete jejich účinek násobit, vybírejte produkty, které už obsahují obě složky (často bývají dražší, ale terčem je efekt, ne slevy).
- Pokud jste těhotná, máte oslabenou imunitu, nebo se léčíte s vážným onemocněním, raději výběr proberte s lékařem nebo lékárníkem. Pro některé je jisté složení bezpečnější než pro jiné.
Každý člověk je originál. Něco funguje skvěle hned napoprvé, jindy je potřeba experimentovat. Co platí pro všechny: pravidelnost je mocnější než jednorázové "záchvaty zdraví". Nechte probiotikům čas – aspoň 3 až 4 týdny, aby mohly ukázat, co dovedou. Trpělivost se tady opravdu vyplatí a výsledky většinou přicházejí, když si toho člověk skoro nevšimne – lepší nálada, menší únava, pevnější imunita.
