Představte si situaci: běžný den se během chvíle změní v boj s bolestmi břicha, křečemi a nekonečnými návštěvami toalety. Zánět střev je nepříjemný a vysilující, ať už se jedná o infekční průjem, syndrom dráždivého tračníku nebo třeba Crohnovu nemoc. Péče o pitný režim často vypadá jednoduše – prostě pít dost – ale otázkou je, co pít, aby se celkový stav nezhoršil?!
Jak hydratace ovlivňuje střevní záněty
Lidé bez zkušeností s nemocnými střevy většinou podceňují, jak moc tělo potřebuje tekutiny při zánětech střev. Každý den přirozeně ztrácíme tekutiny potem, dýcháním a močí. Při průjmu nebo zvracení je ale ztráta vody a minerálů výrazně vyšší. Typický český dospělý v takové situaci přijde za den o více než dvojnásobek běžné denní ztráty tekutin. Nedostatek vody pak pocítíte hned – slabost, únava, sucho v ústech, bolesti hlavy, zhoršený krevní tlak nebo dokonce i kolaps.
Při zánětech střev váš trávicí systém pracuje ve zkráceném módu – šetří se, omezuje vstřebávání živin i vody. Čím silnější průběh, tím vyšší riziko dehydratace, hlavně pokud jde o děti a seniory. Návštěva pohotovosti kvůli vyčerpání organismu dehydratací je u střevních infekcí bohužel až šokující častá. Velkou část této statistiky ale tvoří právě špatná nebo nevhodná hydratace, často i z nevědomosti, co pít a co je naopak spíš na škodu.
Jak rychle dosáhnout správné hydratace? Běžné doporučení u dospělých je při lehčím zánětu vypít minimálně 30 ml tekutin na kilogram tělesné hmotnosti. Člověk vážící 70 kg by měl zvládnout téměř 2,1 litru denně, někdy ale víc, podle míry ztráty tekutin a intenzity příznaků. U závažnějších stavů se doporučuje i tzv. rehydratační rozvrh, kde každých 20–30 minut vypijete pár doušků speciálního roztoku, který rychle doplní vodu i potřebné ionty.
| Věk | Doporučený denní objem tekutin při zánětu střev |
|---|---|
| Dospělí (70 kg) | 2–3 litry |
| Děti (6–12 let) | 1,2–1,8 litru |
| Senioři | 1,8–2,5 litru |
Vyšší příjem tekutin neznamená zalít tělo čímkoliv. Je potřeba pečlivě volit – ne všechny nápoje jsou vhodné, dokonce i některé zdánlivě "zdravé" mohou situaci zhoršit. Hydratace nestojí pouze na vodě. S tekutinami musíte dodat i sodík, draslík, hořčík a glukózu, jinak riskujete kolísání krevního tlaku, slabost svalů nebo i poruchy srdečního rytmu. Proto následující rady opravdu ocení každý, koho střevní zánět už někdy srazil na kolena.
Nejvhodnější nápoje při zánětu střev
Při zánětu střev je vaše střevo podrážděné a často má co dělat, aby zvládlo vstřebat i základní živiny. Je tedy jasné, že volba správného nápoje má přímý vliv na rychlost uzdravení a pohodu. Nejlepší volbou číslo jedna je vlažná neperlivá voda. Zapomeňte na ledové nebo perlivé nápoje – mohou dráždit sliznici a vyvolat další křeče. Vhodná je voda z kohoutku, případně jemně filtrovaná, pokud vaše domácnost trpí tvrdou vodou nebo chlorem.
Následuje rehydratační roztok, který jste možná dostali v lékárně jako hotovou směs (ORS – oral rehydration salts). Obsahuje nejen vodu, ale i potřebný sodík, draslík a trochu glukózy, která urychluje vstřebání elektrolytů. Ten si můžete připravit i doma – stačí smíchat půl čajové lžičky soli, osm čajových lžiček cukru v litru vlažné vody a přidat trochu ovocné šťávy na zlepšení chuti. Pro zpestření lze použít i lehký zeleninový vývar (např. mrkev, celer, petržel), který je nejen chutný, ale zároveň obsahuje elektrolyty a malé množství glukózy.
Bylinkové čaje mají pověst všeléku našich babiček. U střevních zánětů opravdu pomáhá heřmánkový, mátový nebo feniklový čaj – tlumí křeče, chrání sliznici, snižují bolesti a podporují relaxaci trávicího traktu. Pozor na silné bylinkové směsi, které střevo ještě více podráždí nebo urychlí průjem. Platí tu pravidlo "všeho s mírou" – jeden až dva šálky bylinného čaje denně jsou bezpečné.
Pokud chuť na sladké převáží, vsaďte na oslažený slabý černý nebo zelený čaj bez mléka. Kofein sice obecně není ideální, ale v malém množství (např. půl šálku čaje) může díky své mírné stimulační funkci trochu zlepšit náladu i aktivitu při únavě. Nadměrné množství se ale nedoporučuje, hlavně pokud trpíte arytmiemi nebo vysokým krevním tlakem.
Když přijde na chutě, zkuste domácí ovocné rozvarové vody nebo rozmačkané ovoce (například rozmačkané jablko s vodou). Vhodné jsou i slabé zeleninové šťávy, nejlépe mrkvová nebo bramborová, které jsou šetrné a tělu dodají cenné vitamíny.
A co jogurtové nápoje nebo kefír? Pokud průběh není těžký a snášíte mléčné výrobky, může být probiotický jogurtový nápoj i kefír přínosný. Probiotika pomáhají obnovit střevní mikroflóru, což urychluje regeneraci sliznice. Vybírejte však neochucené varianty a raději v menším množství – příliš mnoho mléčného cukru může vyvolat další bolesti nebo nadýmání.
Pro přehlednost se mrkněte na užitečný seznam:
- neperlivá vlažná voda, minerální vody typu "kojenecká"
- rehydratační roztok (lékarenský nebo domácí)
- bylinkové čaje: heřmánek, máta, fenykl
- slabý černý nebo zelený čaj bez mléka
- jemný zeleninový vývar
- rozředěné ovocné šťávy (ideálně domácí)
- malé množství probiotických nápojů
Důležité je pít po malých doušcích, ale často – velké množství tekutiny najednou může vést k dalším nevolnostem nebo zhoršení bolesti břicha.
Čemu se při zánětu střev raději vyhnout
Co naopak do nemocných střev vůbec nepatří? Velká část lidí sahá pro "osvědčené" kolové nápoje nebo energetické drinky ve snaze zahnat únavu. Jenže právě bublinky, vysoký obsah cukru, kofein, kyseliny fosforečné nebo dokonce alkohol ve formě piva nebo "panáčka na dezinfekci" jsou pro zanícené střevo jako led na rozpálenou plotnu.
Oblíbené jsou také ochucené džusy nebo multivitamínové nápoje z obchodu. I když lákají barvou a sliby o vitamínech, bývají doslazované glukózo-fruktózovým sirupem a obsahují konzervanty či "éčka". Ty ve střevech během zánětu mohou podráždit sliznici, zhoršit bolest a průjmové potíže. Cukr navíc zvyšuje ztrátu vody, neboť na sebe váže vodu ve střevech a urychluje průchod střevního obsahu.
Perlivé vody a limonády obecně vytvářejí ve střevech plyn, který může srazit už tak slabý trávicí trakt na kolena. Stejně tak "zdravé" smoothie plné vlákniny je během zánětu totální nesmysl. Nadměrná vláknina nutí podrážděná střeva k větší aktivitě, což zvyšuje bolest, nadýmání a vyčerpání.
Mléko ve své základní podobě se doporučuje vynechat, pokud pozorujete zvýšené nadýmání nebo bolesti – porucha trávení laktózy (mléčného cukru) je při zánětech častá i u lidí, kterým předtím mléko nevadilo. Pokud musíte, zkuste raději fermentované druhy mléka, nebo je nahraďte rostlinnými nápoji bez cukru a přidaných aromat.
Alkohol a káva jsou pomyslná červená karta – alkohol agresivně ničí střevní sliznici a zhoršuje vstřebávání vody, káva zase stimuluje střevní pohyby, což v tomto stavu potřebujete asi jako sněhovou jízdu v horkém létě. Malé množství slabého čaje je povoleno, ale káva raději ať zůstane v kuchyni na neurčito.
- perlivé nápoje a energetické drinky
- slazené limonády a džusy z obchodu
- smoothies a koktejly s vlákninou
- neředěná ovocná šťáva
- čisté mléko a mléčné koktejly
- alkohol, káva a silně kofeinové nápoje
Klíčem je poslouchat své tělo. Pokud vám po konkrétním nápoji není dobře, vraťte se k základní vlažné vodě a doplňujte roztokem s minerály. Při dlouhodobých problémech nebo vážnějších projevech vždy kontaktujte lékaře, obzvlášť u dětí a starších lidí.
Praktické rady a tipy pro pohodovější rekonvalescenci
Při zánětu střev není prostor na kulinářské experimenty. Přesto si můžete pití zpříjemnit a podpořit samoléčbu. Zkuste si připravit domácí variantu rehydratačního roztoku s přidaným citrónem nebo trochou pomerančové šťávy (pozor na množství, hlavně u kyselého ovoce!), případně zázvorový čaj, který díky obsahu gingerolů prokazatelně snižuje nevolnost i bolest. Pokud vám chybí minerály, sáhněte po kvalitní minerálce bez bublin – třeba Magnesia nebo Korunní.
U menších dětí oceníte triky: čaj nechte lehce osladit, přidejte pár lístků máty nebo trochu chia semínek pro zpestření chuti. Děti často pití odmítají kvůli jednotvárné chuti nebo psychické zátěži z nemoci.
Pravý "game changer" je pití po malých dávkách. Nečekejte, až vás přemůže žízeň – pijte opravdu pravidelně, klidně nastavte upomínku každých dvacet minut. V akutním stadiu zachrání i "pití lžičkou" – stačí vždy pár doušků najednou, které tělo mnohem snáze zpracuje.
Pokud si nejste jistí, zda máte správně složený rehydratační roztok, můžete použít pomůcku: měl by chutnat lehce slaně, ale neměl by být hořký nebo "štípat" v ústech. Příliš slaný roztok by mohl paradoxně přitáhnout více vody do střev a průjem zhoršit.
Myslete i na klidový režim. Každá dávka tekutin by měla doplnit nejen to, co jste ztratili, ale zároveň nesmí vaše tělo zatížit novou "nadílku" chemikálií nebo cukru. Proto doporučuji ze začátku postupovat metodou "test & learn" – zkuste tři doporučené varianty nápojů a pozorujte, jak tělo reaguje.
Pokud zvládnete čtyřiadvacet hodin "bez komplikací" (nezesílí bolest, nezvracíte, průjem se mírní), můžete přidat další vhodné nápoje. Pokud se projevy zhoršují, vraťte se o krok zpět a otestujte základní vývar nebo roztok. Překvapí vás, že pro řadu lidí je největším strašákem pocit, že prostý rehydratační roztok bude "nechutnat" – ale po pár dnech je to nejlepší pomocník.
Chcete mít přehled? Klidně si pište malý deník – kolik jste vypili, co vám vyhovuje a co nechutná. U déletrvajících zánětů je tahle metoda k nezaplacení.
Jasná rada na závěr: bez tekutin a bez jejich správného výběru je rekonvalescence výrazně delší, bolestivější a často končí pohotovostí. Zaměřte se hlavně na vodu, bylinkové čaje, lehký vývar a domácí roztoky. Nepodceňujte "obyčejné" řešení – někdy právě to nejjednodušší opravdu funguje nejlíp. Bude líp. ;-)
